Historie
NÁZEV A NEJSTARŠÍ HISTORIE OBCE ŽÍŠOV u Veselí nad Lužnicí
Obec Žíšov se nachází 1 km severně od Veselí nad Lužnicí v okrese Tábor.
Podle vyprávění nejstarších pamětníků obce, byl název odvozen od jména Jana Žižky na jeho počest.
V 15. století, v době husitů utrpěla obec mnoho škod od náboženské sekty adamitů a proto v roce 1421 nechal Jan Žižka vyslat 400 mužů na pomoc a ti adamity zbili, zajali a 40 lidí upálili. Na znamení vděčnosti pak místní lidé nazvali obec Žíšov. Z písemných dokumentů byl poté název psán Žissov a v době úžené hlásky -ie- > -í- píší písaři zvratnou analogií Žiešov.
První zmínka o Žíšově však pochází ze 12. století, kdy půda nynější obce patřila Vítkovcům. V listu Vladislava II. ze 6.října 1488 je zřejmé, že král nechal převést všechna práva k Veselí na Rožmberky, a tak obec patřila rodu dědičně, a to zásluhou pana Petra Voka a Oldřicha z Rožmberka. Po vymření rodu dostali veselské panství páni ze Švamberka a po deseti letech přišlo do rukou císaře Ferdinanda II.
Platební povinnost byla podle urbáře z r. 1518 pro každého jiná a v Žíšově se platilo z lánu 32,5 grošů, z jitra po groši a z provazce po denáru. Platit mohli občané hotově, nebo v naturáliích. Mimo to se platil desátek faráři do Dráchova 13,5 džberu žita a ovsa. Roku 1669 kníže Jan Adolf ze Švarcenberků nařídil úlevy platebních povinností a jemnější zacházení s lidem. Robotním patentem císaře Karla VI. z roku 1738, následně z r. 1775 byla robota značně zmírněna a patentem z 29. března 1848 úplně zrušena. Ještě v roce 1840 pracovalo 17 žíšovských rolníků zdarma na třeboňském panství pro Švarcenberka, takže jejich vlastní pole zůstala neoseta a pouze 1 rolník náležel pod řečické panství knížeti z Paarů. Po r. 1849 byl připojen k místní obci Dráchovu, od něhož se odloučil v r. 1873 jako samostatná obec v okrese Veselí n/L. Farou a školou patřila obec do Dráchova.
Tak náležela obec Žíšov spádově pod město Třeboň až do roku 1948, kdy byla obec v rámci reorganizace okresů přičleněna pod Soběslav. V roce 1960 byla obec připojena k Veselí jako jeho část Veselí nad Lužnicí III. – Žíšov, a to až do roku 1990, kdy se obec osamostatnila.
NEJSTARŠÍ ŽÍŠOVSKÁ PAMÁTKA – KAPLIČKA
Na místě zvoničky (dva sloupy se zavěšeným zvonem) nechal v roce 1837 rychtář Jan Šafránek postavit kapličku, protože byl zvon ze zvoničky několikrát ukraden. Kaplička byla původně postavena na počest sv. Jana Nepomuckého, ale vysvěcena byla 26.6.1907 na sv. Annu. O sedm let později zde položili kámen a Mší svatou a poutí žíšované oslavili tuto událost. Za I. světové války byl zvon zabrán na válečné účely, takže se po dobu války nezvonilo. Až po válce r. 1918 nechal tehdejší starosta František Lukšík z vlastních zdrojů zavěsit nový.
V roce 1935 byla kaplička opravena a zvětšena za poněkud dramatických okolností, protože oprava měla být hrazena z peněžní knihy s dary a odkazy, ale ta se bohužel nikdy nenašla. Oprava přesto proběhla a kaplička byla prodloužena o 1,60 m. Do přistavěné věžičky nad vchodem pak zavěsili Lukšíkův zvonek a do hlavní věže zvon „Tomáš“, který věnoval pan Vojtěch Trčka na počest svého tchána Tomáše Popelky. Poslední zednické úpravy provedl rodák Jan Kopačka, kdy zazdil do kapličky láhev s pamětním spisem a na pouť o sv. Anně byly všechny práce hotové.
Poslední rekonstrukce proběhla v roce 2003 firmou Dvořák – Kodl ze Zálší a nebyl nalezen ani Lukšíkův zvon ani láhev s pamětním spisem. Kaplička byla opravena a byla dána nová poměděná zvonička a fasáda. Také bylo upraveno a zmodernizováno zvonění kapličky. Spouštěcí mechanismus hodin řídí satelit a tak je žíšovské zvonění nejpřesnější v širokém okolí.
OSOBNOSTI ŽÍŠOVA – HUDEBNÍ ROD KUBEŠŮ
Matěj Kubeš narozený 13.1.1892 v Žíšově byl vyučeným zedníkem a dlouhá léta pracoval jako cementář ve Veselí nad Lužnicí, kde se také stal správcem cementárny.
Hře na křídlovku se učil ve Veselí u ředitele Kutla a později se naučil hrát na všechny možné dechové nástroje, jejichž hru pak také vyučoval. Založil svou vlastní dechovou kapelu „Blaťácká kapela“, se kterou byl znám po celém kraji i za hranicemi. Za svůj život složil asi 300 skladeb pro malou dechovou hudbu.
Matěj měl 4 syny, ale hudbě se věnovali pouze dvojčata Ladislav a Stanislav (nar. 23.2.1924). Syn Ladislav po Matějovi smrti v roce 1952 pokračoval ve vedení Blaťácké kapely, kterou později přejmenoval na „Veselka“. Ladislav se vyučil cementářem a hudbu při tom studoval u svého otce. Za okupace pracoval v Německu jako cirkusový a varietní hudebník a po osvobození v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích. Hrál v nejrůznějších orchestrech a po roce 1951 začal vydávat své vlastní skladby. Píseň Okolo Žíšova zazněla poprvé na koncertu v rámci oslav Kubešova Soběslav v roce 1999. Ladislav zemřel 23. srpna 1998.
Po Ladislavovi převzal úlohu kapelníka bratr Stanislav a v současnosti vede kapelu „Veselka“ Matějův vnuk Ladislav.
COUNTRY KAPELA ŽÍŠOVSKÉ REZERVY
Žíšovské rezervy jsou v Žíšově poměrně mladou smíšenou kapelou, avšak svými vystoupeními jsou známy a zváni všude tam, kde nechtějí ticho. Povětšinou hrají lidem pro veselejší náladu při žíšovských akcích, narozeninách, ale jsou také zváni do okolních vesnic, třeba na svatby.
V Žíšově hrají občas pravidelně jednou za 14 dní v místní hospůdce Na kopečku a jako odměna jim prozatím v jejich slávě stačí dobré pohoštění a runda. Kapela se skládá nejméně ze tří kytar, mandolíny, basové kytary, valchy, párem hliníkových lžic a kaza. Také je pravdou, že ani složení kapely není pravidelné a tak se nástroje jako kazo a lžíce rozdávají mezi posluchače, kteří netančí, ale pěkně to s nimi šije.
ŽÍŠOVSKÉ TRADICE A SLAVNOSTI
MASOPUST Tradiční průvod v maskách se zastávkami v místních obydlích se nevyhne klasickému hodování sladkých pokrmů, povětšinou provázen zabíjačkou a následnou oslavou
v místní hospůdce
PRVNÍ ŽÍŠOVSKÁ RÁNA První týden v dubnu pořádá Střelecký klub každoročně tuto soutěž ve střelbě a vstup do areálu je povolen pouze v klobouku. Na závěr se soutěží o ten nejkrásnější. Soutěže jsou pořádány i pro ty, kteří zbraň mít v ruce nemohou, avšak trénovat svou mušku ano.
OSVOBOZOVÁNÍ ŽÍŠOVA
V první polovině května na počest osvobození naší vlasti v roce 1945 vznikla tradice, která měla původně za úkol "osvobodit" žíšovského starostu od manželky, paní starostové. Jelikož ale do Žíšova nastoupil v roce 2002 starosta, který měl do ženění daleko a nebylo ho od žádně starostové nutno osvobozovat, vznikla tradice nová. A snad by se dalo říci, že pro všechny aktéry atraktivnější. Recesní dobyvatelský útok Střeleckého klubu s Veseláky na Žíšov probíhá vlastně jako kterýkoliv jiný útok a obrana. Žíšováci jsou ozbrojeni tak říkajíc selsky, cepy a hráběmi, zkrátka co se doma najde. Kdežto útočná strana je plně vybavena jízdní pěchotou a tak následné usmíření a oslava oboustranného vítězství v místní hospůdce jsou nevyhnutelné.
Je lepší jakýmkoli způsobem připomínat 2.světovou válku, než zapomenout!
KUBEŠOVA SOBĚSLAV
Každý třetí víkend v červenci probíhá v Jihočeském kraji tento mezinárodní festival dechových hudeb. V Žíšově se oslava koná na návsi a za dechovkou a dobrou zábavou se sjíždějí lidé z blízkého okolí.